Anglický romantický malíř, v mládí se vzdělával u celé řady umělců (mj. u B.R. Haydonse) a již ve věku třinácti let vystavoval v Královské akademii v Londýně - řádným členem se stal až v roce 1826. Ve viktoriánské Anglii byl velice populární jako malíř zvířat ( je po něm dokonce pojmenováno jedno z psích plemen novofundlandského typu), byl ale i skvělým portrétistou - portrétoval královnu Viktorii i řadu členů její rodiny. Je rovněž autorem mnoha loveckých scén zasazených do romantické přírody.

Byl nejmladším synem rytce Johna Landseera a jeho manželky Miss Pottsové, která bývala modelkou Sira Joshuy Reynoldse. Malovat se naučil v dílně svého otce, později se učil pod vedením Benjamina Roberta Haydona, který ho podporoval hlavně v malování různých zvířat podle skutečnosti.

V roce 1824 se Landseer pod vlivem romantických románů Sira Waltera Scotta vydal do Skotska. Navštívil skotskou Vysočinu, kde maloval divoká zvířata i tajemná zákoutí drsných hor. I když byla jeho plátna tehdy do jisté míry sentimentální, objevoval se v nich prvek krutosti přírody, který mu přinesl celou řadu prominentních obdivovatelů. Mezi ty patřil i sám Sir Walter Scott, který ho požádal, aby ilustroval několik jeho románů. Díky jeho zaujetí Skotskem se pak Landseer dostal do povědomí královny Viktorie a jejího manžela Alberta, kteří v té době rovněž podlehli kouzlu nádherné přírody Skotska.

Landseer byl ve své době velmi populární především proto, že objevil a maloval přesně to, co se líbilo tehdejšímu viktoriánskému vkusu – koně, psy a jeleny. O jeho oblibu se zasloužil i jeho bratr Thomas, který podle jeho obrazů vytvářel hojně tištěné grafiky.

Landseerovým nejznámějším dílem jsou bronzoví lvi na Trafalgar Square v Londýně, kteří byli odhaleni v roce 1867. Několik pramenů se zmiňuje o zvláštní Landseerově schopnosti malovat oběma rukama: jednou prý maloval hlavu koně pravou rukou, zatímco levou maloval jeho ocas.

Ve světě kavalírů je známý především díky svému oprazu The Cavalier’s Pets, jehož reprodukce se objevila i v katalogu Cruft's v roce 1926.

Jeho slavné rytiny psů zakoupila James Spratt a použil je do reklam na své psí suchary:

Landseer dosáhl ve zobrazování zvířat dokonalosti a jeho obrazy byly v mnoha ohledech i velmi sugestivní. Jeho mistrovství můžeme dokumentovat na obraze Člověk míní, Bůh mění:

Když při cestě za objevením Severozápadního průjezdu, kterou by bylo možné obeplout Severní Ameriku a pokračovat do Pacifiku, zmizí britská polární expedice čítající celkem 129 pod vedením kapitána Johna Franklina (1786–1847), nikdo vlastně pořádně netuší, co se s výpravou stalo. Mnozí se domnívají, že lodě uvízly v ledu a jejich posádku sežrali lední medvědy. A právě tuto představu Landseer zachytil na obraze. Obrazu dominují pochmurné temné odstíny. Pod šedým nebem mezi ledovými krami dvojice ledních medvědů trhá na kusy trosky neúspěšné výpravy. Jeden z nich hoduje na obnažených kostech mrtvého námořníka s kusy masa, druhy se snaží rozervat plachtu nasáklou krví. V jejich výrazu lze číst chladnou krvelačnost a agresi. Pocit zmaru dokresluje dalekohled ležící v levém rohu ve spodní části obrazu, který mužům v bezútěšné situaci nemilosrdně připomínal, že záchrana je v nedohlednu.

Bohužel později vyšlo najevo, že se členové navzájem vyvraždili a pojídali, když byli šílení hladem.

Malba visí v obrazové galerii londýnské univerzity Royal Holloway, v níž studenti obvykle skládají zkoušky. Když zde probíhá seminář nebo zkoušky, obraz je zahalen vlajkou Spojeného království, protože se studenti obávají, že se zblázní, když se na něj podívají. Nebo spíš když se obraz podívá na ně. Studentů prý viní obraz ze svého selhání a jedna studentka měla dokonce přijít o život. Během zkoušky do sebe údajně začala bodat nůžkami a vykřikovat, že ji k tomu donutili lední medvědi.